Nejčastější dotazy a odpovědi

1. Jaký je správný vývoj řeči?
Řeč dítěte se rozvíjí jak po stránce obsahové, tak i po stránce správné artikulace. Zvládnout zvukovou stránku řeči se nedaří všem dětem stejně brzy. Některé děti již ve třech letech vyslovují všechny hlásky správně, jiné naopak mají s výslovností potíže ještě v pátém a šestém roce. Z příčin neprávné výslovnosti lze uvést na prvním místě vliv rodičů, správný vývoj sluchového a zrakového vnímání, myšlení, pozornosti, hrubé a jemné motoriky. Kolem šestého týdne dítě brouká, v šesti až osmi měsících opakuje slabiky, kolem jednoho roku užívá asi 12 slov, kolem druhého roku dítě užívá asi 400 slov a je charakteristická otázka "co je to?", ve třetím roce "proč?". Kolem čtvrtého roku je slovní zásoba 2 500 slov. Ve dvanácti letech 7 000 slov a dospělí průměrně 10 000 slov. Před nástupem do I. třídy by měla být výslovnost správná.

2. Lze předcházet dyslexii?
V předškolním věku lze předcházet vhodným cvičením výukovým potížím. Jsou to hlavně cvičení na sluchové a zrakové vnímání, hrubou a jemnou motoriku. V současné době existuje velká řada cvičení, kterými se děti mohou hravou formou připravovat na školu a předcházet tím výukovým problémům.

3. Dá se koktavost vyléčit?
Koktavost lze ovlivnit. Záleží na druhu, volních vlastnostech jedince a vhodném druhu terapie. Základním pravidlem je mluvit klidně, pomalu, v krátkých větách a vyloučit stresové situace. Zvládnutím techniky plynulého vyjadřování se někdy neobejde bez doplňujících odborných vyšetření.

4. Je mi 60 let a v poslední době jsem stále častěji upozorňován, že mluvím nahlas. Je to příznak, že špatně slyším?
Jeden ze signálů, kdy se může jednat o poruchu sluchu jsou Vaše potíže. Mezi další příznaky patří špatné rozumění šeptanému a tichému hovoru, televize hraje příliš hlasitě, lidé s poruchou sluchu neradi telefonují, udávají, že jim často uniká smysl rozhovoru, často neslyší zvonění, budík. Určitě navštivte svého odborného lékaře, který Vám v případě potřeby poradí s vhodnou léčbou. Klinický logoped na doporučení lékaře Vás seznámí s reedukačním cvičením, možností nácviku odezírání, které Vám usnadní komunikaci.

5. V rodině máme poruchy sluchu. Jaké příznaky u dítěte nás upozorní na to, že může špatně slyšet?
Mezi rizikové faktory patří chřipková onemocnění, zarděnky, virová onemocnění v době těhotenství matky, další rizikový faktor je u dětí, kde se v rodině objevily poruchy sluchu. U novorozence byla porodní váha nižší než 1,75 kg a poporodní novorozenecká žloutenka nebo zánět mozkových blan (meningitida), úrazy hlavy. Příznaky mohou být, že novorozenec nereaguje úlekem, pláčem a neprobudí se na hlasité zvuky, neotáčí se za zvukem a při pláči se nedá utišit pouhým hlasem. Dítě kolem 6-12 měsíců nezačíná s napodobováním, nereaguje na první zavolání, řeč se nerozvíjí jako u dětí téhož věku.

Orientačně můžete u starších dětí provést sluchovou zkoušku:
Dítě stojí zády k Vám v tiché místnosti ve vzdálenosti asi 4 m.
Slova se předříkávají šeptem.
Slova jsou volena z hlásek vysokých (čepice, cvičky, tisíc, číslice).
Slova volená z hlásek hlubokých (louka, houba, auto, mouka).

V případě pochybností Vám poradí ošetřující lékař.

6. Co je augmentativní a alternativní komunikace AAK?
AAK je určena všem bez věkového rozdílu. Dětem s DMO, mentální postižení, mozkové cévní příhody, neurologické onemocnění, laryngektomie, úrazy mozku, autismus, Downův syndrom apod.. AAA zahrnuje všechny formy dorozumívání, které doplňují nebo nahrazují řeč, může se jednat o dočasné využití AAK nebo trvalou formu komunikace. AAK podporuje schopnost rozumění řeči, celkový vývoj řeči, umožňuje společenský kontakt a snižuje frustraci. Využívá se například těchto prostředků: prstová abeceda, znak do řeči, předměty, fotografie, obrázky, piktogramy, psaná slova, komunikační tabulky, počítače, technické pomůcky s hlasovým výstupem. Cílem AAK je dát možnost komunikace mezi lidmi a tím zapojení se do společnosti.

7. Artikulační neobratnost mluvidel a myofunkční poruchy orofaciálních svalů
Před nácvikem jednotlivých hlásek musí dítě umět ovládat své rty a jazyk, Cvičení pro rty a jazyk se stupňuje podle věku dítěte. Při procvičování mluvidel u dítěte kolem tří až čtyi let využíváme napodobování a neklademe důraz na přesnost a rychlost. Jedná se například o tato cvičení (pohyb jazyka z pusy ven a zpět, olíznout horní ret, dolní ret, pohyb jazyka z pravého do levéhou koutku, našpulit rty, roztáhnout rty do úsměvu). U starších dětí se snažíme o přesnější a rychlejší provedení (ťukat špičkou jazyka za horními zuby, přitisknout jazyk za dolní zuby, přisávání jazyka k hornímu patru, nafouknout tváře a po troškách vypouštět vzduch apod.). Jestliže dítě nenapodobí pohyby jazyka a rtů provádí se pasivní cvičení (masáže, akupresura, míčkování) orofaciální oblasti. Aktivní ovládání jazyka a rtů má velký význam při zvládnutí slinotoku, správného způsobu polykání a artikulace.



8. Bilingvizmus. Můj problém spočívá v tom, že nevím, zda mám své dítě vychovávat v bilingvárním prostředí.
Rozhodování v dvojjazyčné výchově není jednoduché a každá rodina si musí řešení najít individuálně, do jaké míry je schopna tuto výchovu zajistit. Přirozený bilingvismus je takový, kdy každý rodič hovoří jinou řečí, vychází z přirozeného prostředí. Nejnovější výzkumy ukazují, že děti, které ovládají dva a více jazyků dosahují lepší výsledky v myšlení. Ve Vašem případě se pravděpodobně jedná o tzv. umělý bilingvizmus. Při umělém bilingvismu je důležité, aby měl rodič dobrou znalost jazyka, uměl se vyjadřovat v přirozených situacích, uměl dětské básničky, písničky. Jestliže se rozhodnete pro tzv. umělý bilingvizmus zabezpečte dítěti mnoho správných vzorů, vychovatelku, návštěvu bilingvární školky, dlouhodobý kontakt s jazyky. Někteří rodiče začínají s dvojjazyčnou výchovou od narození, jiní začínají od třetího roku věku dítěte.

9. Dudlík. Mám dávat dítěti dudlíka?
Důležité je, kdy a jakým způsobem se dudlík používá. Ditě nemá mít dudlik v puse neustále, brání mu v rozvoji řeči, může ovlivnit výslovnost a způsobuje vadný růst zubů. Přirozená klidová poloha jazyka je za předními horními zuby.V případě, že dítě spí s dudlíkem v puse, jazyk leží na spodině dutiny ústní, někdy leží dokonce na spodním rtu. Výsledkem může být tzv. mezizubní výslovnost sykavek. Někdy oslabují i rty a dochází k pootevření úst dítěte a ústnímu dýchání.

10. Jaký má význam myofunkční logopedická terapie při odstraňování vady výslovnosti?
Myofunkčí logopedickou terapií lze pozitivně ovlivnit 80-90% poruch orofaciálních funkcí. Myofunkčí terapie je program zaměřený na změnu patologických funkcí: dýchání, polykání, pohyblivost jazyka, vady skusu. U malých dětí je důležité odstranění okusování nehtů, cucání palce, dudlika, tužky. Tyto zlozvyky ovlivňují vývoj v obličeji a způsobují malokluze - vady skusu. Mezizubní výslovnost hlásek csz, ščž je často spojena s těmito potížemi a bez jejich odstranění je úspěšnost terapie dočasná.

11. Jak dlouho bude trvat logopedická péče a musíme doma cvičit?
Délka logopedické péče je je závislá na mnoha okolnostech: závažnosti diagnozy, pravidelné domácí cvičení, bez procvičování nelze zajistit úspěch (2-3 minuty několikrát denně), věk dítěte, motivace.

Odeslání otázky ohledně logopedie